V Lipsku slavili o tomto víkendu hned dvě výročí: 20 let od revoluce v bývalé NDR a 15. výročí gay volejbalového turnaje, kam jsme vyrazili s naším pratetím olivovým týmem. A to ještě letos slaví 600 let svojí univerzity, která má zajímavou vazbu na naši univerzitu Karlovu a prošlo jí spoustu prominentních osobností – Lipsko prostě letos jde z oslav do oslav...

V pátek večer bylo město plné lidí, kteří si se svíčkami připomínali pád komunistů a my jsme mezi nimi kličkovali a hledali Leo´s Braserii, kde byla registrace. Tam jsme vyfasovali klíče od bytu, kde byl celý náš mančaft ubytován.

Univerzitní komplex, kde se hrálo, připomínal svojí monumentalitou a architektonický pojetím říšskou éru, člověk by se tam ztratil, rovněž samotná hala měla ohromné proporce – vyšší strop jsem snad ještě neviděl. Vzhledem, k tomu, že turnaj byl téměř rodinný (13 týmů, my jako jediný zástupce „ciziny“) organizátorsky to bylo pojmuto velmi svobodomyslně. Začalo se s hodinovým zpožděním a systém se tak nějak vymýšlel za pochodu, ale fungovalo to a den příjemně plynul. V zadním koutu na velké žíněnce jsme měli základnu, kde jsme za celý den probrali řadu zajímavých příběhů – bylo to veselé :o)

Po úvodních zápasech jsme odpoledne postoupili do semfinále, které bylo z naší strany herně nejlepší za celý turnaj. Proti Düsseldorfu, který patřil dle herního projevu během dne k favoritům, jsme nastoupili sebevědomě a první set jsme vyhráli suverénně 25:12 a přestože nám k postupu stačilo v druhém setu uhrát jen 13 bodů, nedali jsme soupeřům šanci ani tam – 25:17. Finále jsme hráli proti Hamburku, který se během dne nenápadně zlepšoval a na finále se ještě posílil oblíbenou vychytávkou, kdy se jim jeden hráč z ničeho nic „zranil“ (kupodivu ten herně nejslabší) a tak si „museli půjčit“ hráče z jiného týmu (kupodivu toho herně z nejlepších) – ale s tím se na místě hold moc dělat nedá… leda se hádat a ještě si pokazit dojem z turnaje, nejdůležitěší je projev na hřišti a ten nám ve finále moc nešel. První set jsme jednoznačně prohráli, druhý jsme mohutně dotahovali, ale za stavu 20:21 jsme pos… podání (dobrovolně se přiznávám, že jsem to byl já :o)) a bylo rozhodnuto. Stříbro je ze sloučené kategorie B+/B pěkné, soupeř byl ve finále prostě lepší.

Na večeři jsme našli velmi příjemnou řeckou restauraci s číšnicí Elenou a bodrým majitelem, který se na nás velmi tlemil a poslal nám 2 rundy Ouza. Party jsme nenašli. Na mapce od organizátorů vyznačená nebyla a na adrese, kam nás dovezl taxi žádný vstup nebyl, hlavní organizátor nám sice dvakrát volal, ale byl v pokročilejším stádiu zábavy, takže toho nakecal spoustu, ale nic zásadního, co by nám pomohlo party najít z něj nevypadlo. Tak jsme si udělali party u nás v kuchyni. A byla to party veselá, končila téměř nad ránem, že chlapci? :o)

Brunch i vyhlašování výsledků probíhalo v přátelské atmosféře, naše druhé místo bylo vyhlášeno v češtině, což byla milá pozornost organizátorů. Lipsko uspořádalo velmi příjemný turnaj a jistě se tu zase objevíme.

Tom

Ještě připojuji stručnou informaci z Londýna z minulého týdne: mixovaný tým tam v kategorii  B+ vybojoval bronzové medaile.